Jeden ze základních pojmů ↗kognitivní lingvistiky, definovaný ✍Talmym (1988), ✍Talmym (2000), angl. force dynamics. Hlavními aktéry s.d. jsou dva soupeřící činitelé: Agonista a Antagonista. Oba dva mají tendenci buď udržet své místo či prostor, n. se dát do pohybu či zvětšit svůj prostor. Agonista je činitel, kterému věnujeme pozornost. Hlavní otázka spojená s Agonistou je, zda je schopen rozvíjet svoje sklony. Antagonista je protiklad/protějšek Agonisty. Hlavní otázka spojená s Antagonistou se týká jeho efektů na Agonistu. Podle Talmyho je fungování s.d. v jazyce všudypřítomné: na úrovni lexikonu, morfologie, syntaxe a diskurzu; s.d. je podle autora nápomocná při analýze různorodých lingvistických fenoménů.

Mezi Agonistou a Antagonistou existují čtyři základní vzory chování (force‑dynamic‑patterns):

S.d. je nápomocná při popisu lingvistických výrazů, jejichž sémantické vlastnosti se zdají heterogenní (např. předložek, spojek a modálních sloves), což lze přiblížit na analýze příčinných a přípustkových spojek:

V (1) plán četníků držet oba muže ve vazbě (Agonista) se neuskuteční, jelikož nebyl nalezen žádný důkaz jejich trestného jednání (Antagonista); kvůli silnějšímu Antagonistovi došlo k propuštění mužů (vzor (a)). V (2) je zlozvyk muže kouřit (Agonista) silnější než bolení v krku (Antagonista); Angatonista tak nedokázal zablokovat Agonistu, který trvá na své činnosti (vzor (b)).

Podobným způsobem lze pomocí s.d. analyzovat také předložky díky a kvůli či přes a nehledě na:

V (3) se pánové (Agonista), kteří mají tendenci vegetovat, dostali na posty pomocí teorie maximální bezpečnosti (Antagonista). Antagonista uvedl Agonistu do pohybu (vzor (a)). V (4) práce (Agonista) nepřekonala odpor administrativních nedostatků (Antagonista) a byla zastavena (vzor (d)). V (5) vietnamská ekonomika (Agonista) je odolná. Hospodářská krize (Antagonista) ji nemůže zastavit (vzor (c)). V (6) je Petovo cítění, že je policistou (Agonista), silnější než vliv alkoholu, který by ho mohl proměnit (Antagonista) – jeho duše zůstala nepozměněna (vzor (b)).

S.d. je aplikovatelná i na analýzu diskurzu, zvláště v argumentaci (✍Talmy, 1988:88–90). Podle Talmyho existuje v každém jazyce uzavřená třída výrazů a konstrukcí, které lze jmenovat „logikátoři“ (logic‑gators podobní „navigátorům logiky“). Logikátoři „načrtávají rétorickou strukturu, směřují tok ↗ilokuce a specifikují logickou tkáň“; ✍Talmy (1988:90), ✍Talmy (2000:452). Příklady logikátorů jsou ano ale, kromě toho, nicméně, ještě k tomu, tím více, oproti tomu, každopádně, i tak. V č. mezi logikátory patří také sice …, ale:

A (Agonista) v (7) prosazuje názor, že by B (Antagonista) měl jíst zeleninu, protože je zdravá. B uznává, že je zelenina zdravá, ale zároveň konstatuje, že existují důležitější důvody než zdravotní účinky zeleniny (např. že B nechutná), které B vedou k jinému závěru (že ji nebude jíst). B tím vylučuje závěr A (vzor (d)).

S.d. působí i na úrovni diskurzivního očekávání (discourse expectation) (✍Talmy 1988:89–90). Tato diskurzivní funkce se týká mj. momentálního očekávání účastníků diskurzu o směru a obsahu dalšího segmentu textu. V dialogu v (8) číšník předpokládá, že host nemluví česky, a proto přinese anglický jídelní lístek. Host, který mluví česky, to interpretuje tak, že je vyčleňován z česky mluvícího prostředí, a vyžaduje český jídelní lístek.

Číšník se snažil odstranit překážku (Antagonistu), aby komunikace mezi nimi (Agonista) proběhla hladce (číšník si představoval vzor (c)). Host si v replice naopak myslel, že mu použitím angličtiny (Antagonistou) číšník znemožnil přímou jazykovou komunikaci s česky mluvící komunitou (Agonistu) (tj. číšník mu postavil překážku, podle vzoru (d)). S.d. zachycuje dvě odlišné interpretace situace a umožňuje koncepční reprezentaci odlišných diskurzivních očekávání číšníka a hosta.

S.d. inspiruje kognitivnělingvistický výzkum v různých oblastech, např. je aplikována na popis vokálů v č. zvukomalbě (✍Fidler(ová), 2014). Zároveň však potřebuje další dopracování (viz ✍De Mulder, 2007:313). Tak např. zůstává nevyřešeno, jak v rámci s.d. popsat (anglická) modální slovesa, přesněji: jaké síly jsou základem sémantiky modálních sloves ‒ v tom je např. rozdíl mezi Talmym a ✍Sweetser(ovou) (1991:52). Podobně je otázkou, zda lze modální slovesa v češtině a polštině podrobit kompletní analýze pomocí s.d. (✍Clancy, 2010:223).